Technika metalurgické malby na ocelových deskách je moje vlastní naprosto nová technika, kterou jsem vyvíjel posledních deset let a představil již v roce 2010 projektem Hlava 23 - portréty mimořádných osobností české scény. Tváře jsou do ocelových desek vypáleny ohněm bez přidání jakýchkoli jiných materiálů. Kresba je ručně vyryta a barvy jsou žíháním vydobyty ze samého nitra oceli a její podstaty. Ocelová nerezová deska pro mne má kouzlo pevnosti a nádech věčnosti. Uzamknout dílo do takové pevnosti a vyslat jako vesmírnou loď na pouť časem podněcuje fantazii. Obraz považuji za magickou bránu do jiného světa, bohatého a zázračného jako je ten, který nás obklopuje. Za těmi dveřmi jsou zázraky, nekonečné oceány a jemné předivo příběhů velkých lidí moře.

Lidé moře je soubor portrétů světoznámých polských mořeplavců. Je výsledkem mojí dlouholeté spolupráce s námořní legendou a spisovatelem Rudolfem Krautschneiderem, který již čtyřicet let vyplouvá z polských přístavů a sbírá materiál na knihu o lidech moře - polských žaglonautech. Jsem rád, že jsem se mohl k jeho práci přidat a zhmotnit v materiálu tváře lidí, jejichž osudy ruka spisovatele namalovala slovy. S Rudolfem a jeho lodí Viktorie jsme vyplouvali na plavby po severních mořích vždy z poských přístavů. Ve Švédsku jsem pořídil malou dřevěnou plachetnici Folkboat a kdykoli se její příď otočila k návratu, bylo mým domovským přístavem Polsko. Když dřevěná loďka nestačila, pořídil jsem s přáteli holandskou ocelovou plachetnici a v polském Dziwnonowě ji opravil. Bez srdečnosti a velkorysosti místních loďařů by to nebylo možné. Polsko se stalo mým přístavem a lidé, které jsem portrétoval a jež nesou na ramenou jeho námořní slávu, mými průvodci ve světě kouzel plavby a moře. Mé výlety po Severním a Baltickém moři považuji jen za jakési nahlédnutí klíčovou dírkou do úžasného a bohatého světa mořeplavců, do světa lidí srdcí velkých jako oceán a ducha silnějšího než bouře.